Muguets 27.

9. dubna 2009 v 20:23 | Anique |  Muguets
Dvacátý sedmý díl. Předposlední. Zítra bude konec, a už vím přesně jaký. Tipujte:)

"Není tady!"

"Dónde está?"

"Jo to byste měli líp vědět vy!"

"Y qué es esto?"

Gabriel vítězně zamával Filipovi před nosem Juliho páskem od kalhot. Mohli se snažit vymlouvat, ale věděli jistě, že by jim to nepomohlo. Nikdo by neuvěřil, že pásek s pentagramem místo spony patřil třeba Ondrovi. Komukoli z nich.

"Prostě už tu není. Nevíme, kde je." V podstatě ani nelhal. Oni opravdu nevěděli.

"Co když na to přišli?" sykl Radim svému španělskému ochránci do ucha.

Gabriel se zatvářil zděšeně, jeho strach ještě víc umocněný náramkem, který teď volně ležel na podlaze. Něco Radimovi pošeptal a rozběhl se. Nemuseli přesně vědět kam, aby mohli vědět, že Juli je v tu chvíli v opravdovém nebezpečí.

Ale Radim zůstal. Chlípně se zadíval na Filípka a olízl si rty.

"A ty půjdeš se mnou. Teď tu mám slovo já. Konečně jsem se dočkal!"

Filip se ani nebránil. Cokoliv, co by mohlo zastavit další pár očí od pátrání bylo vítané. Kdyby se schylovalo k nejhoršímu, pořád má větší sílu než jeho bývalý kamarád.

Nechal se vést dolů do sklepa a zavřít v jedné opravdu tmavé místnosti, jejíž velké dřevěné dveře byly tak nápadné vůči malým černým nacházejícím se hned vedle. Zpoza nich se ozývaly divné zvuky, ale Filip si jich nevšímal. Měl dost starostí sám se sebou a navíc se ještě strachoval o svého Juliho.

Do pokoje, kde zůstali Ondra s Robinem sami, zvědavě vtančila ona mladá doktorka, Lucka, jak se dozvěděli.

"CO se tu do pekla stalo?" vychrlila zvědavě a Ondra jí všechno vysvětlil.

"Tak to je v lese..." uteklo Lucce.

Oba chlapci tiše souhlasili.

"Takže to znamená, že je nějaká šance přežít?"

"Záleží na Julim."

"Ale pokud jo... To znamená... Sakra..."

Oba zírali s vytřeštěnýma očima, jak vytáhla z kapsy propisku a kus papíru a něco rychle neuspořádaně čmárala. Pak lísteček podala Robinovi.

"Klidně si to přečtěte, já jen pro jistotu. Kdyžtak vyřiďte, prosím.."

Chlapci se sklonili nad vzkaz a dali se do čtení.

Jsem těhotná. Pokud přežiju, mám si to děcko nechat? Postaráš se o něj s Julianem?

Žádné náznaky pochyb, že by se o svoje dítě chtěla postarat sama, nic. Záleželo jenom na Filipovi a na jeho příteli, i když na tom podstatně méně. A taky na tom, jestli budou žít.

Když Ondra s Robinem zvedli hlavy, už byla dávno pryč. Ani se nerozloučila.

Ondra si k sobě Robiho tiskl a Robin mu v náručí vrněl jako malé kotě, spokojeně přivíraje oči. Poprvé v životě se cítil milovaný.

Ale jejich sladkou idylku přerušil skoro kulometnou rychlostí do pokoje vtrhnuvší Julian.

"Vstávat děcka, děláme! Musíme sehnat co nejvíc lidí! Ten kód byl sice v pořádku, ale dveře moc neotevřel. Spustil bombu, která by měla ty dveře vytvořit. Takže musíme co nejdál od ní! Není čas! Šup šup! Máme jedenáct minut! Pak už nebude složité... Kde je Filip?!" zastavil se najednou.

Robin se Ondrovi vytrhl a rozběhl se neznámo kam.

Ondra a Julian se na sebe podívali, v očích čirou paniku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 NaTTali NaTTali | Web | 9. dubna 2009 v 20:56 | Reagovat

neodvážim se tipovat xD....kam běžel Robin?aa já potřebuju další díl xD....jak to,že už poslední?poslední?....

2 Darek Darek | 9. dubna 2009 v 21:34 | Reagovat

Robi beztak prchal pro Filípka... těším se na pokračování a doufám, že ta bomba bouchne krapet později, aby to stihli. i s Filípkem..

3 Jessie Jessie | Web | 9. dubna 2009 v 22:17 | Reagovat

hmmm a aj tak to skončí presne tak ako chcem:D eh teda počkať...dúfam:p hmm no a keď nie, tak juchuuu zomrú všetci:D teda ja nič ja fakt nič, ale okay bolo by mi ich aj ľúto, čiže to by som asi nechcela...no aaa čo som ešte chcela? že sa teším na pokračko a a a...chcem ho:D a no tak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama