Muguets 17.

28. března 2009 v 23:49 | Anique |  Muguets
Sedmnáctý díl.


Filip jakoby se teprve teď vrátil do reality. Tedy spíš ho ona realita pěkně nakopla, až přistál obrazně řečeno přímo na puse.

Juli čekal, nechtěl, aby se na něj Filípek zase naštval, kdyby ho nutil mluvit.

"Víš...Tak trošku jsem využil Robina. Přišel s jídlem a vypadal ještě víc v lese než obvykle. Nechal jsem ho Ondráškovi na uklidňování a tak trošku jsem mu otočil klíčky. To bude průůůůser!" protočil očima. "Ale já s tebou opravdu potřeboval mluvit..."

"Však já ti nic nevyčítám...Jen mu je teď musíme vrátit. Měl by větší problémy, než si vůbec dokážeš představit."

"Jak to myslíš?"

"Mluvil jsem s ním. Velkej šéfík, teda spíš velkej hajzlík, je jeho fotr. Měl by slyšet, co všechno..."

"Myslím, že to ani nechci vědět. Mě stačí, co mně..."

Juli si ho přitáhl ještě blíž. "Nikomu tě nedám, neboj." Láskyplně ho políbil na špičku nosánku, načež ho ze sebe setřásl. Neměli čas, museli zabránit tomu hovadu ztrestat Robina za to, co udělal Filip.

Pozdě. Když dorazili do pokoje, naskytla se jim pěkně hrozná podívaná. Karolína se krčila v koutě a Radim jí vzlykaje přikrýval oči. Ondra se snažil ne zcela jistými chmaty budoucího policisty zpacifikovat tyrana, který zrovna širokým koženě-kovovým páskem mlátil svého polonahého syna, jakoby nebyl víc, než nějaký prašivý pes. Nutil jej si to myslet. Jedním ohnáním ze sebe Ondru setřásl a ten se s křupnutím rozplácl o zeď jako moucha.

Filip se k němu okamžitě rozběhl a snažil se, aby mu znovu naběhl vyražený dech. Naštěstí se mu to podařilo, i když si nebyl jistý ani svým vlastním.

A Hlavní ječel jako lodní siréna. Zato Robin ani necekl. Ležel na zemi skroucený, jakoby v křeči. Kdyby se mu netřásly řasy, mohlo se zdát, že už je úplně mrtvý. Úplně a definitivně.

"Tak si tady zůstaň s nima, bastarde! Stejně si nezasloužíš nic lepšího než chcípnout.." ucedil šéf ledově s posledním prásknutím.

"A vy dva pojďte se mnou. Juliane, ty do kuchyně. A ty děvko, jako vždycky." Nepochyboval, že si jeho malá kurvička postěžovala svému ochránci. "Nikam nepůjde!" ohradil se nečekaně ostře Julian. "No to si piš, že půjde. Ale pokud máš zájem, klidně se můžeš přidat." Vítězoslavně se usmál. Julian sklopil uši a bez jediného slova vyšel ze dveří. Filip po něm hodil očkem. Následně byl též vystrkán na studenou chodbu.

Dveře se zavřely. Na dva západy.

Stále ještě otřesený Ondra se natáhl a schmátnul zoufalé klubko, u kterého šlo docela těžko poznat, že je to ve skutečnosti docela hezký chlapec, do náručí. Celé se třáslo a vyzařovalo z něj teplo. Nabíhaly mu rány a bezpochyby měl i horečku. Tričko se mu lepilo k tělu a Ondra mu ho starostlivě vysvlékl, že ho nechá do rána uschnout.

Chvilku se rozmýšlel, jestli smí, ale pak dal Robinovi maličkou pusu na spánek a polohlasem zašeptal "Dobrou noc...". Robin se mu pohodlněji uhnízdil v klíně. Ondra ho celého zabalil do jedné z dek, jako kuklu, doufaje, že se mu tak bude líp spát. Když spatřil na Robinově tváři nepatrný úsměv, poprvé za celý den se rozjasnila nálada i jemu. Ten chlapec se mu líbil...

Ondra věnoval Robinovým rtům jeden vášnivý polibek za druhým, propojené v jednu dlouhou nekonečnou řadu. Miloval jeho sladké tenké rty, tak perfektně pasující k těm jeho. Pomaličku se přesouval níž, jen tak rychle, aby to bylo jemu i jeho mladičkému skoro-milenci příjemné. Robin se plaše chichotal, Ondrovy polibky v oblastech kolem bradavek příjemné lechtaly. A Ondra se každou chvíli ujišťoval, že Robin chce všechno to, co zatím zkoušeli. Chlapec na něj hleděl tím svým typickým oddaným laním pohledem značícím jediné: věřím ti. A Ondra byl na sebe tolik pyšný!

Co nejopatrněji dovedl se dotýkal jeho intimních partií, způsobuje mladšímu chlapci husí kůži. Hladil jeho naběhlou délku jakoby to byl vzácný křehký kousek porcelánu. S tázavým pohledem sjel ukazováčkem malou štěrbinkou mezi jeho dolními končetinami až k jeho panenskému pozadí, kde přitlačil, stále udržuje oční kontakt.

Robinovi se to sice nejspíš nejprve zdálo trochu nepohodlné, ale pak už oči přivíral více slastí než bolestí.

Nemusel mluvit, jeho hlasité steny byly pro Ondru mnohem lepším zvukem.

Obdivně sledoval tělo svého miláčka, tak krásné, tak perfektní, přesto stále "ozdobené" tisíci modřin a ran.

Naposledy jej láskyplně políbil, aby mu dal dostatečně najevo, jak se v celé téhle věci cítí.

Pak si jej přitáhl k sobě a...

Ondra si ve svém "sladkém spánku" vůbec neuvědomil, že k sobě Robina tiskne doopravdy. A že v té hnusné realitě to dokonalé stvoření nepatří jemu o nic víc než komukoli jinému. Takže vůbec.

Robina to ale probudilo. Stěží si uvědomoval, kde je, ale ten pocit byl podivný.

Cítit Ondru takhle...

"Robin si nazaslouží lásku..." zamumlal zoufale a panicky se vyhrabal z Ondrova náručí. A Ondra se ho snažil zadržet, přesvědčit o opaku vroucími dotyky rtů na jeho.

To Robina ještě víc vyděsilo. Bolestivě kousl Ondru do hrany dlaně, kterou se ho chystal pohladit, ale Robin v jeho dotycích očekával bolest, žádné jiné neznal.

Hystericky se rozběhl pryč, kamkoliv od Ondry.

Utíkal.

Ale přehlédl Karolínu, spí jen kousek od nich.

Natáhl se na zemi jak široký tak dlouhý.

Natáhl se...a nehýbal se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jessie Jessie | Web | 29. března 2009 v 0:07 | Reagovat

kks si zla zla zla zlaaaaaaaaaaa...takto ublizovat chudatku robinovi...to sa nepatri...ved on je zlatickooo...a toto sa fakt nepatri...a aaa aw to bolo tak..ale preco prave v tejto casti v celej casti ublizujes robimu? fakt zacnem citit vycitky svedomia, ze koniec koncov za to mozem ja a ty teda:D hmm a to akoze teraz snad juli nenecha filipa len tak ist s tym kktom, ze nei? spravi nieco? bude trpiet s nim? no iste:D pripadam si vtipne:D no ne, ale tak proste cosi ine:D nooo ale toto nemoze byt tak...no okay to je jedno...preskocme kc asti, ze ten sen ti vysiel..ale zas si tym iba ublizila robinovi...a este pak jak si nevsimol karolinu...ty mu dnes hodne davas:( fnuuuuuuuuuuuk:D toto bude chciet rychle dalsiuc ast bo chudacik moj malicky...jow...no asit ak...aaa ja viem, ze tereaz boli dve casti dost rychlo za sebou ale ci dalsiuuuuuuuuuuuuuuuuu..r.ozumeno?:p

2 Darek Darek | Web | 29. března 2009 v 10:06 | Reagovat

chuderka Robin... á pořád tajně doufám, že se jim podaří utéct, všem. No, snad doufám dobře.

Jeto super napsané, pokračuj!

3 Dannie Dannie | Web | 29. března 2009 v 19:25 | Reagovat

jezisi... chudacik Robin... ach... ked... toto je tak krasne... to ako Robin... a Ondrej....

:D ako... mam zo seba srandu, na normalny koment sa nezmozem :D snad pri nadchadzajucej casti :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama