Muguets 12.

19. března 2009 v 0:00 | Anique |  Muguets
Dobře, nebudu se vymlouvat, náročný školní týden. A tohle stojí za velké nic, ale pokud z vás dostanu 3 komenty do pěti odpledne, bude hned zítra další a mnohem lepší díl, tak přísahám:D


-*-

Ještě v té místnosti nikdy nebyl, takže ho docela dost překvapilo její vybavení. Oproti temnotě obyčejných pokojů byl tento nepřirozeně světlý a studený. Přes obrovské prosklené okno pronikaly chvílemi až dotěrné sluneční paprsky a osvětlujíce ošoupané parkety rozehřívaly rostlinky v truhlících pod oknem. Vypadalo to, jako by si zde někdo chtěl vybudovat zimní zahradu, ale v půli snažení se vzdal.

Juli se sám pro sebe usmál, potěšilo ho vidět něco živého v tomhle domě zkázy. Přistoupil blíž, aby se mohl toho zázraku dotknout. Ale když spatřil nečekaně bílou barvu posvítající mezi zelenými lístky, ucukl jako opařený. Konvalinky! Nebylo jich v poslední době už přespříliš? Všechno se motalo kolem těch hloupých kytek, jakoby neexistovaly žádné jiné, jakoby všechno rostlinstvo na zemi nahradily ony, jakoby se přemnožily a svými jedovatými oddenky trávily půdu i veškerý ostatní život. Jeho život. Zběžně je přepočítal a srdce mu vynechalo úder aby jej následně mohlo dohnat. Přesně dvacet jedna. O jednu méně než zbývajících dní. Mohly být propojeny s tím obrazem? Ale jak? A mělo to něco znamenat? A proč jich bylo tak málo? Když zemře květinka v květináči, uschne i na obraze?

Zmatený a odhodlaný již nikdy více do pokoje nevstoupit za sebou práskl dveřmi. Chvíli před nimi jen tak stál, než světlo pod nimi, ještě před pár vteřinami čistě bílé, najednou zrudlo do barvy nejsytější krvavé. Okamžitě zapomněl na svoje předsevzetí a vtrhl dovnitř. Po záři ani památky, jen čistá nevinná běloba se dál rozlévala okolím jakoby se vůbec nic nestalo. Jen jedna konvalinka zmizela, jakoby s epo ní země slehla.

Julian vystrašeně vycouval z pokoje a vrátil se zpět do kuchyně. Ale na místě, kde před chvílí sedět, už sídlil nový obsaditel. Byl to ten kluk s rudými vlasy. Melancholicky koukal z okna a dalo se říct, že se ani nedívá, spíš jen neví, kam s očima. Na chlapce až nezvykle droboučké a jemné dlaně pevně svíraly ten samý hrníček, ze kterého pil předtím Juli.

"To ty jsi mi předtím udělal ten čaj?" Klučina se polekaně otočil a spatře Juliana zvědavé oči zase plaše sklopil. Juli si to vyložil jako ano. "Ani jsem ti nepoděkoval." "Robinovi se nikdy neděkuje." zamumlal jen na půl úst, jakoby se sám ani nechtěl slyšet. "Ty jsi Robin?" chytil se ihned Juli maje radost, že jeho nový společník není úplně němý. Odpovědi se mu nedostalo. Robin sklouzl jako hádě z parapetu a bojácně skoro utekl pryč. To se ho opravdu tak bál? Nebo v tom bylo něco jiného?

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Filip se probudil až za hodně dlouho. Byl zpocený a v jeho mysli stále běhaly ty děsivé výjevy a bylo úplně jedno jestli spí nebo bdí.

Jeho hlava spočívala v Ondrově klíně jako na polštáři, jeho nejlepší přítel přísahal, že se o něj postará i když ostatní viděli za jeho "štěstím" jen vlastní užitek. Radim, oh ano, hnusný podlý Radim, ten ze kterého byl Ondra dříve celý pryč. Teprve za poslední dny ho dokázal vidět takového jaký opravdu byl. Sobecký, rozmazlený egoistický fracek. Karolína nejinak. A ti dva cizí? Ti se sčuchli s nimi. Připadal si tak strašně sám, všechno, čemu věřil bylo najednou pryč. Tedy kromě Filipa, ten byl jeho posledním přístavem. A on se rozhodl být jeho. Musel mu říct, co ti zrdáci udělali a co mu zatajili.

Když večer přišel Robin s jídlem, v nestřežené chvíli pranic o každé sousto se k němu Filip přitočil a něco mu pošeptal do ucha. Nebyl si jistý, jestli mu rozuměl, opět nereagoval. Mohl jen doufat. Mohl doufat, že jeho plán vyjde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Darek Darek | Web | 19. března 2009 v 13:13 | Reagovat

Chudák Filip. Doufám, že mu plán vyjde. Z toho by se jeden zcvoknul.

2 Jessie Jessie | Web | 19. března 2009 v 13:20 | Reagovat

okay tak ku komentovaniu som sa dostala až teraz....no aaa proste som zvedavá čo...alebo skôr budem dúfať, že to proste vyjde:D a čo je zač tá miestnosť vlastne?

3 Niwy Niwy | Web | 19. března 2009 v 17:29 | Reagovat

jow no čítala som už doobeda ale akosi nebolo kedy komentár napísať bo som sa pak musela náhliť na školu :D

ten Robin ma docela fascinuje :D pripadá mi jak z inej planéty ja neviem prečo (A) ale v takom tom dobrom slova zmysle :D

heh a proste...chcem pokračovanie je ti to jasné?:D potrebujem pokračovanie :D čo najskôr, nejlepšie okamžite (A) je tp úžasné :)

4 Darek Darek | Web | 19. března 2009 v 23:11 | Reagovat

A hezký design! Krásně se hodí k příběhu.

5 kisss kisss | Web | 20. března 2009 v 15:02 | Reagovat

Doufám, že to vyjde. :)

6 Dannie Dannie | Web | 20. března 2009 v 22:08 | Reagovat

musi to vyjst... och... cele je to take temne a mrazive... ja rada take veci :)))) ach.... pokrackooooo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama